Pár měsíců po příletu...

29. února 2016 v 11:23
Takže za pár dní to budou dva měsíce co jsem se vrátila domů z pobytu v USA a určitě Vás zajímá (možná nezajímá) jak jsem na tom). Takže hezky postupně...

MOJE RODINA - jak už víte z předchozího článku. Rodiče si pro mě jeli na letiště, nějaké ty slzičky se konaly. Doma na mě čekala ségra s neteří a o víkendu jsem se rozjela navštívit prarodiče. Já nebyla ten typ au-pair co utíká od svého životě, protože to doma neni ono. U mě to byl prostě jen sen, o kterým jsem strašně dlouho snila a přála si splnit, co mi bylo tak 12. Všichni můj sen podporovali, i když nemůžu říct, že byli zrovna 2x nadšeni a moje mamina celý ten rok nesla hodně špatně. Ale teď jsem doma a jsou na mě pyšní, že jsem to zvládla, protože 2x jednoduché to nebylo.

PAPÍROVÁNÍ - samozřejmě po příletu mě čekalo spousta papírování - čekala mě cesta na pojišťovnu, kde jsem musela odevzdávat potvrzení o tom, že jsem byla v USA pojištěná. Po pár výměnech z cultural care jsem papír měla, takže jsem jim ho mohla poslat. Dále Úřad práce - kam samozřejmě všichni rádi chodí. Já paní oznámila, že si budu shánět brigádu + se hlásím na vysokou školu.

BUDOUCNOST - hned jsem se vrátila do tanečního studia EBTS, kde pracuju jako trenérka a zároveń tančím v dospělácké kategorii. Tenhle koníček mě naplno zaměstnává, jelikož každý den trávím ve studiu svá odpoledne. Samozřejmě od toho se odvýjí, že si nemůžu najít jen tak práci, protože potřebuju odpoledne volna. Po asi měsíčním hledáním jsem narazila na inzerát, že se hledá prodavačka do stánku s bižuterií na max 20. hodin týdně, pro mě ideální, plus si můžu říct, kdy můžu a nemůžu. Zatím mám za sebou pouze za školení, ale tuhle středu už jdu poprvé sama na ranní. Tak držte palce, ať je vše ok. A v neposlední řadě jsem si podala přihlášku na vysokou školu - JEDNU - takže buď to vyjde a nebo ne, ale pak jsem v ...
Hlásím se na pedagogickou vysokou školu na obor anglický jazyk. V červnu budu dělat přijímací zkoušky, tak uvidíme, jestli mi ten rok k něčemu byl.

KULTURNÍ ŠOK - u mě nenastal. Četla jsem spoustu článků či příspěvků, jak se holky vrátí a chtějí hned odjet. To se u mě teda rozhodně nekonalo, ale jak už jsem řekla, já neutíkala do au-pair programu, protože jsem v ČR neměla co dělat, kdybych neměla tanečák a měla dřepět celé dny na zadku, tak taky jedu asi do Anglie nebo někam. Jasné, že je to v ČR jiné než v US, ale jsem tak zaměstaná, že to nestíhám pobírat.

V USA - s rodinou v kontaktu nejsem, jen mám teď host mom v přátelích, abych alespoň viděla, když přidává fotky s malou. Ta mi teda strašně chybí, ale když se v emailu zeptám jak se mají a žádná odpověď, tak to nebudu řešit. Kamarádi a kamarádky z usa: s holkama jako Theou (Dánsko) a 'Annou (Rakousko) si neustále píšu, skypujeme, plánujeme jak pojedeme do Dánska ...s ostatníma si občas napíšu, liknu nějakou fotku, ale nic moc...přece jen ale Anna a Thea byly moje největší kamarádky a jsem ráda, že s nima to jen tak neskončilo a neskončí.



Jinak chci poradit au-pairkám co přijedou domů, ať si hned najdou něco, co je zaměstatná a určitě se jim nebude tak stýskat po USA.


Pár fotek z mého života v ČR
MOJE EBTSácká rodina

S kočkama na plese (samozřejmě na sobě mám šaty z USA - Forever 21 - za 7 dolarů no nekup to)

A kdo pamatuje na superstar - tak u nás na plese byl jako host vítěz 2. ročníku Vlasta Horváth
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama